Hector Faubel

Rodák z regionu kolem Valencie měl, jako mnoho ostatních vrstevníků, k motocyklům velice blízko. Od deseti let jezdil šampionát minibiků, později také osmdesátky. V roce 1998 zvítězil v oficiálním poháru továrny Aprilia. O rok později už zkusil štěstí ve španělském mistrovství. Přestože nebyl příliš úspěšný, dostal šanci dvakrát po sobě na divokou kartu v domácích GP na Jerezu a ve Valencii. V roce 2002 se mu naskytla příležitost jezdit třídu 250 po boku stejně nezkušeného Casey Stonera v sedle Aprilie. Oba prodělali v tehdejším roce neskutečné pády pramenící z příliš brzkého vstupu na silnější motocykl. Navíc Aprilia nebyla konkurenceschopná. Faubel skončil v následujících třech letech postupně 23., 13. a 17.
Obrat nastal v roce 2005, kdy zkusil štěstí znovu ve třídě 125. Zde se mu začalo dařit, získal tři pódia v továrním týmu Master VMA. Později zakotvil u Martineze a teprve zde mohl skutečně pomýšlet po nejlepších pozicích. V roce 2006 už se stal rovnocenným soupeřem také například našemu Peškovi. Skončil celkově třetí se ziskem bezmála 200 bodů. Zvítězil toho roku v Turecku a ve Valencii. Mimochodem v prvně jmenovaném závodě vlastně uzmul Alvaro Bautistovi vítězství v posledních dvou zatáčkách a ve Valencii vyválčil triumf na úkor Fina Kallia.
Největšího soupeře měl ale v Bautistovi. Po jeho odchodu do třídy 250 se právě on měl stát hlavním kandidátem na mistrovskou korunu. Čáru přes rozpočet mu však svými výkony udělal v roce 2007 Gábor Talmácsi. Šéf Martinez si moc přál, aby mistrem zůstal Španěl a mnohdy to při závodech dával najevo. Napětí ve stáji vyvrcholilo v závěrečném závodě ve Valencii, kdy se Gábor s Hectorem do sebe pustili neuvěřitelným způsobem. Z poměrně nerovného boje vyvázl s mistrovským titulem v kapse zkušený Maďar. Faubelovi nepomohla ani neuvěřitelná suma 5 vítězství a 13 pódií! 
Vicemistr světa se poté rozhodl zkusit štěstí o třídu výše v barvách týmu Mapfre. Ani jednou však neskončil na stupních vítězů a také Martinezova podpora se začala pomalu vytrácet. Faubelovi nezbylo než změnit značku a přesedlal na soukromou Hondu. Příliš brzy přišel o postavení výsadního jezdce a na výsledcích to bylo znát. Na pohled riskantní krok ale nebyl tak katastrofální. Umístění kolem top ten a hned v úvodu překvapivě druhé místo na okruhu LeMans – to byly slušné výsledky.
V roce 2010 chtěl zůstat Faubel ve stejném týmu. Těsně před zahájením sezóny byl ale náhle vyměněn za svého krajana Bernata Martineze a rázem byl bez motorky a bez týmu. Uvažoval dokonce o návratu do malorážek. Naštěstí se uvolnilo místo v belgické stáji VDS, kde byl přichystán podvozek SuterMMX. Bez jediného dne testování to ale Faubel neměl vůbec jednoduché a začal pravidelně bodovat až v samém závěru letošního šampionátu. 
V roce 2011 přijal nabídku od Aspara a zvolil jistotu stopětadvacítek. Přes rozpačitý start se v záplavě o téměř generaci mladších závodníků neztratil. Zvítězil na Sachsenringu, kdy o vítězi „mrtvého“ závodu rozhodlo pravidlo o nejrychlejším kole v závodu. Faubel tedy získal osmé vítězství po dlouhých 4 letech. K triumfu přidal ještě tři třetí místa (například ve Valencii, kde předtím už dvakrát vyhrál v letech 2006-07) a jedno pole position v Aragonu. Po docela úspěšném působení v nejslabší třídě přijal nabídku na prodloužení spolupráce a zkusí si Moto3.
Datum narození: 10.08.1983
Místo narození: Llíria (Španělsko)
Výška: 169 cm
Váha: 64 kg

Kariéra v číslech:

2002 – mistrovství světa 250 ccm - 23.místo (14 bodů) Aprilia
2003 – mistrovství světa 250 ccm - 13.místo (34 bodů) Aprilia
2004 – mistrovství světa 250 ccm - 17.místo (31 bodů) Aprilia
2005 – mistrovství světa 125 ccm - 9.místo (113 bodů) Aprilia
2006 – mistrovství světa 125 ccm - 3.místo (197 bodů) Aprilia
2007 – mistrovství světa 125 ccm - 2.místo (277 bodů) Aprilia
2008 – mistrovství světa 250 ccm - 14.místo (64 bodů) Aprilia
2009 – mistrovství světa 250 ccm - 9.místo (105 bodů) Honda
2010 – mistrovství světa Moto2 - 26.místo (18 bodů) Suter MMX
2011 – mistrovství světa 125 ccm - 5.místo (177 bodů) Aprilia