Raffaele De Rosa
Text: Mgr. Roman Iščuk, Foto: Vladimír Rejda
De Rosa dlouho patřil mezi jezdce, o kterých platí, že se nemohou dlouho prosadit. Až v roce 2009 Raffaele využil situace, kdy měla Honda evidentně zájem na tom, aby získala prestižní poslední titul v již zaniklé třídě dvěstěpadesátek. De Rosa po boku mistra světa Aoyamy najednou patřil do užší špičky mistrovství světa. Rodák z Neapole ale na úspěchy z dvěstěpadesátek prozatím nenavázal a zůstává ve „dvojkách“ daleko za očekáváním.
De Rosa se narodil na dalekém jihu v metropoli Kampánie, v Neapoli. Tento region není přímo líhní talentů, chybí okruhy a silné ekonomické zázemí. Do čtrnácti let se „Rafa“ zabýval například i závoděním na kole. Zároveň také absolvoval šampionát Aprilií RS s názvem Galera DNA, kde skončil celkově druhý. V roce 2002 se zúčastnil italského motocyklového mistrovství a v trofeji Paola Tardiho si také vedl velice zdatně. O rok později už dokázal zvítězit ve stopětadvacítkách při závodech v Bari. Dokázal se zviditelnit a odtud to byl jen krůček k měření sil na vrcholné úrovni. V roce 2004 se poprvé objevil v MS při jednom závodě na divokou kartu. V Doningtonu skončil na 24.místě na motocyklu Honda ve skromném týmu Angaia Racing. Hlavně se však zaměřil na španělské a italské mistrovství v týmu bývalého skvělého jezdce Matteoniho. Dával většinou přednost jízdě na Aprilii, se kterou dosáhl na celkově šesté místo v mistrovství Evropy.
V roce 2005 už byl stálým jezdcem v MS, přičemž pokračoval v úspěšné spolupráce s Massimem Matteonim. Celkově skončil na 23.místě se ziskem 13 bodů. Povedl se mu závěr roku a také domácí GP v Mugellu, kde získal svůj první bod do klasifikace. Motocykl Aprilia mu seděl více než dost, takže se o rok později rozhodl pokračovat a tentokrát to bylo v týmu Multimedia. Dařilo se mu hlavně ve francouzské GP 2006 na okruhu LeMans, kde dojel šestý a podobný úspěch přišel i v Austrálii. Celkové 16.místo znamenalo progres, hlavně potěšily výsledky v top ten.
Jestliže kariéra tohoto mladého Itala stoupala jen pozvolna, pak všechny musel vyloženě zaskočit jeho raketový nástup do sezóny 2007. Hned v prvním závodě v dalekém Kataru dlouho trápil našeho Lukáše Peška v tuhém boji o třetí místo. Jistě si český fanoušek vybaví tento závod, který nakonec znamenal pro našeho jezdce další pódium. Tým Multimedia tentokrát opět s De Rosou připravil kvalitní motocykl. Jezdec toho dokázal využít se solidní kvalifikací v Jerezu. A v Turecku DeRosa opět těsně přišel o svoje první pódium, na druhou stranu získal skalp Talmácsiho a Peška. Byl to jeho poslední světlý okamžik, později jeho Aprilia nestačila na soupeře v takové míře. Přišly také pády a propad v klasifikaci. Částečně si jezdec spravil chuť už jen v Anglii. Celkově skončil DeRosa opět šestnáctý, což vzhledem k průběhu sezóny bylo mírným zklamáním.
V roce 2008 rozhodně nepřesvědčil o svých kvalitách. Sláva KTM pomalu dohasínala a DeRosa rozhodně nemohl být spokojen. Potěšujícím faktem bylo jedině pole-position v Mugellu, což se rovnalo takřka zázraku. Nepodařený rok však skončil celkem dobře. Jezdec získal smlouvu s týmem Scot v silnějších dvěstěpadesátkách.
Tovární Honda, která během roku 2009 neustále vylepšovala svůj materiál, dovezla DeRosu k mnoha zajímavým výsledkům. Prestižní úloha svézt se na Hondě, která v této třídě dominovala s menšími přestávkami od roku 1949, připadla pro Raffaela a Japonce Hiroshi Aoyamu. V úvodním závodě v Kataru se De Rosovi opět dařilo, když bojoval se svým stájovým kolegou a Francouzem Di Megliem o třetí místo. Nakonec skončil pátý. Následovaly stabilní výsledky kolem první šestky a zejména podařený závěr roku. Zejména závod v Austrálii vyšel mladému jezdci podle představ. Druhé pole-position kariéry a v závodě skončil těsně třetí, přičemž se odjelo pouze 18 kol kvůli těžkém pádu Roberta Locatelliho. Ve Valencii De Rosa zopakoval třetí místo, ačkoliv o něj musel do poslední chvíle tvrdě bojovat s dotahujícím se Luthim. Právě tento souboj rozhodl o celkovém šestém místě právě před Švýcarem. Skalp exmistra světa určitě potěšil, stejně jako ocenění „Nováček roku“, které jezdec převzal od organizace IRTA. Dobré výsledky katapultovaly tohoto jezdce do ambiciózního týmu Francouze Poncharala. V roce 2010 se De Rosa uvedl sedmým místem na startu, ale závod v Kataru pro něj předčasně skončil. Nově zavedená třída Moto2 mu ale moc nesedla, celkově skončil až 27.. Poprvé získal bod až v Brně, později v Estorilu šestý.
Na rok 2011 nebude vzpomínat v dobrém, nebodoval ani v jednom závodě. V týmu NGM Forward mu stájového kolegu dělal stejně neúspěšný Cluzel. Přitom oba dva si nevedli v již zaniklé třídě 250 vůbec špatně. Je vidět, že jim nová technika moc nesvědčí.
Datum narození: 25.03. 1987
Místo narození: Napoli, Itálie
Výška: 172 cm
Váha: 66 kg
2005 – mistrovství světa 125 ccm - 23.místo (13 bodů) Aprilia
2006 – mistrovství světa 125 ccm - 16.místo (37 bodů) Aprilia
2007 – mistrovství světa 125 ccm - 16.místo (56 bodů) Aprilia
2008 – mistrovství světa 125 ccm - 18.místo (37 bodů) KTM
2009 – mistrovství světa 250 ccm - 6.místo (122 bodů) Honda
2010 – mistrovství světa Moto2 - 27.místo (15 bodů) Tech3
2011 – mistrovství světa Moto2 – bez bodů (Suter)
Místo narození: Napoli, Itálie
Výška: 172 cm
Váha: 66 kg
Kariéra v číslech:
2005 – mistrovství světa 125 ccm - 23.místo (13 bodů) Aprilia 2006 – mistrovství světa 125 ccm - 16.místo (37 bodů) Aprilia
2007 – mistrovství světa 125 ccm - 16.místo (56 bodů) Aprilia
2008 – mistrovství světa 125 ccm - 18.místo (37 bodů) KTM
2009 – mistrovství světa 250 ccm - 6.místo (122 bodů) Honda
2010 – mistrovství světa Moto2 - 27.místo (15 bodů) Tech3
2011 – mistrovství světa Moto2 – bez bodů (Suter)
