Lukáš Pešek

Rodilý Pražák je po legendárním Františkovi Šťastném teprve druhým českým pilotem, který dokázal zvítězit v závodě mistrovství světa silničních motocyklů. I když se v loňském roce spíše trápil a pro letošní sezónu se stěhuje do španělského šampionátu, věřme, že nám ještě ve světě Grand Prix bude přinášet tolik radosti, jako v letech, kdy se na Masarykově okruhu hlavně kvůli němu překonávaly rekordy v divácké návštěvnosti.

Lukáš Pešek svoje první zkušenosti na motocyklu začal sbírat ve třech letech, kdy mu otec postavil motokrosový motocykl. Na něm se mu sice nejdřív povedlo zlámat obě ruce, ale naštěstí ho to od jedné stopy neodradilo a začal v motokrosu sbírat první úspěchy. Na šedesátkách a později osmdesátkách jezdil až do dvanácti let, ale od sedmi začal terén střídat s minibiky, pro které nakonec také rozhodl. A udělal dobře, protože sbíral úspěchy nejen u nás, ale i v Evropě. Dalším logickým krokem byl přechod na ostrou stopětadvacítku, kde se otrkával jak v juniorském, tak později i v klasickém domácím mistráku. První start v mistrovství světa silničních motocyklů samozřejmě zaznamenal na domácí Grand Prix České republiky, pro který mu byla přidělena divoká karta v sezóně 2002.
Závod, který absolvoval s Hondou 125 RS týmu Kart Centrum, kvůli pádu nedokončil, ale nechal za sebou hodně pozitivní dojem a protože zvítězil i v domácím šampionátu, bylo zklamáním to, že nesehnal žádné angažmá pro světový šampionát na další sezónu 2003.
Lukáš se tak rozhodl pro start v silnější kubatuře, kde se čtvrtlitrovou Yamahou v týmu Vlada Častky startoval v Mistrovství Evropy. Vybojoval například i cenné vítězství v mosteckém závodě, ale tuhle sezónu v šampionátu starého kontinentu nakonec nedokončil. Herman Kurz mu totiž nabídl, aby v mistrovství světa startoval v jeho týmu (také s Yamahou), kde nahradil krajana Jaroslava Huleše. Lukáš absolvoval devět závodů, ve všech se mu podařilo dojet do dvacátého místa a v předposledním závodě na australském Phillip Islandu si dojel pro svoje první světové body za dvanácté místo.
Bylo jasné, že do seriálu Grand Prix rozhodně patří a pro rok 2004 mu tak dal šanci známý vyhledavač talentů Aki Ajo, s jehož Hondou 125 RS jel svoji první kompletní „světovou“ sezónu. Připsal si celkem šest bodovaných umístění a jeho nejlepším výsledkem bylo osmé místo z portugalského Estorilu. Smůlu měl bohužel při domácím závodě v Brně, kde skvěle bojoval o páté místo, ale kvůli zadřenému motoru havaroval.
V dalších třech sezónách sedlal tovární Derbi, ale i když do sezóny 2005 vstupoval s velkými ambicemi, nakonec to žádná velké sláva nebyla. Možná proto, že veškerá pozornost týmu byla upřena na exmistra světa Manuela Poggialiho. Lukášovo skóre na konci sezóny bylo tristní a to 11:5 ve prospěch nedokončených závodů. Těch zbylých pět ale dokončil na bodech a na Sachsenringu si dojel pro pěkné šesté místo.
K velkému zlomu došlo v roce 2006, ve kterém nedokončil pouze jeden závod, ve dvou dojel mimo body, ale jinak si připisoval samá bodovaná umístění. Hned z prvního závodu v Jerezu si přivezl stříbrný věnec, k tomu přidal dvě třetí místa a celkově skončil na skvělém šestém místě.
Ještě lepší to bylo o rok později (2007), kdy si připsal svoje první vítězství a po prvních pěti závodech (QAT – 3; SPA – 2; TUR – 6; CHN – 1; FRA – 2) figuroval v čele mistrovství světa! Pak bohužel přišla série tří nepovedených závodů, kdy zaznamenal pouhé dva bodíky, ale díky kvalitním výsledků ve zbytku sezóny (druhé vítězství zaznamenal na Phillip Islandu) si se 182 body zajistil celkové čtvrté místo za Talmacsim (282 b.), Faubelem (277 b.) a Koyamou (193 b.).
Pro následující dvě sezóny (2008 a 2009) se přesunul do čtvrtlitrů, kde v týmu Auto-Kelly ČP sedlal Aprilii 250 RSW. S touhle privátní aprilkou to rozhodně neměl proti přesile továrních strojů jednoduché, a tak po dvou patnáctých místech přivítal změnu pravidel pro prostřední kubaturu, kde nově vzniklá třída Moto2 měla díky jednotným motorům zajistit větší vyrovnanost pole a možnost dosažení kvalitních výsledků i pro „nefabrické“ piloty. Lukáš nastoupil v týmu Matteoni Racing, kde sedlal motocykl Moriwaki MD600.
Do sezóny 2010 sice vstoupil poměrně úspěšně, když si hned v úvodním katarském závodě připsal bod za patnácté místo a ve Francii dojel třináctý. Pak ale přišlo velké trápení a sedm nulových závodů a ani patnácté místo z Misana nepomohlo k dokončení sezóny. O ukončení jeho angažmá bylo napsáno mnohé a asi jen málo lidí zná skutečné důvody, ale rozhodující je to, že Grand Prix San Marina byl zatím posledním Lukášovým závodem v Grand Prix.
Pro rok 2011 totiž nesehnal žádné „světové“ angažmá a pojede tak španělský šampionát kubatury Moto2 v německém týmu IAMT-Factory Racing s vyhlídkou na přidělení „divokých karet“ pro světový šampionát.

Narozen: 22. listopadu 1985
Bydliště: Praha
Stav: svobodný
Výška:178 cm
Váha: 62 kg
Přezdívka: Česílko
Hobby: tenis, golf, fotbal
První závod: minibike 40 (1994)
Debut v MS: Brno 2002
Oblíbené okruhy: Brno, Jerez, Cartagena
Jezdecký vzor: Loris Capirossi, Valentino Rossi

Kariéra v číslech


2002 - Mistrovství ČR silničních motocyklů 125 ccm – 1. místo
         - debut v mistrovství světa silničních motocyklů 125 ccm
2003 - Mistrovství Evropy silničních motocyklů 250 ccm
         - Mistrovství světa silničních motocyklů 250 ccm - 30. místo (4. body)
2004 - Mistrovství světa silničních motocyklů 125 ccm – 21. místo (20 bodů)
2005 - Mistrovství světa silničních motocyklů 125 ccm – 19. místo (25 bodů)
2006 - Mistrovství světa silničních motocyklů 125 ccm – 6. místo (154 bodů)
2007 - Mistrovství světa silničních motocyklů 125 ccm – 4. místo (182 bodů)
2008 - Mistrovství světa silničních motocyklů 250 ccm – 15. místo (43 bodů)
2009 - Mistrovství světa silničních motocyklů 250 ccm – 15. místo (74 bodů)
2010 - Mistrovství světa silničních motocyklů Moto2 – 34. místo (5 bodů)

Fotogalerie 2010

Fotogalerie 2009

Fotogalerie 2008

Fotogalerie 2007

Fotogalerie 2006

Fotogalerie 2005

Fotogalerie 2004

Fotogalerie 2003

Fotogalerie 2002




TOPlist