Pol Espargaro

Pol se narodil na předměstí Barcelony. Společně se starším bratrem Aleixem si na počátku kariéry vyzkoušeli minibikové závody a platili za velké talenty. Mladší Pol získal hned na počátku ocenění pro nejmladšího jezdce, kterému se kdy podařilo získat body v MS. Stalo se v roce 2006 v Katalánsku na motocyklu Derbi.
Následovalo toho roku ještě šest závodů. Bodoval z toho ve třech případech a dokonce ve Valencii způsobil senzaci. Jako patnáctiletý v týmu Campetella Junior dojel těsně za naším Peškem. Prvním kolem projel na druhém místě! To byl skutečně raketový nástup a angažmá na sebe nenechalo dlouho čekat.
V roce 2007 se upsal Aprilii a znovu u Campetelly. Ta nedisponovala tím nejkvalitnějším materiálem. Maximum zajel v Misanu a hned posléze v Estorilu, kde si dojel pro třetí místo. To přitom nechybělo mnoho a mohlo z toho být vítězství, protože ještě tři kola před koncem jezdil Espargaro první a udivoval svou dravou jízdou. Nakonec se musel sklonit před umem daleko zkušenějších jezdců a v podstatě dvou aspirantů na titul (duo Faubel-Talmácsi). Později ale přišly na řadu i pády a Espargaro se v celkové klasifikaci propadl na deváté místo.
V roce 2008 se vrátil k Derbi. Pokračoval jeho vstup mezi elitu ziskem dvou pole-position a tří stupňů vítězů. V Barceloně (bitva s DiMegliem) a Indianapolis získal dvě stříbra. Triumf mu stále unikal a navíc si přivodil zlomeninu klíční kosti. Pro rok 2009 už měl připravenou tovární špičkovou Derbi, s níž dvakrát zvítězil na oblíbených drahách v Indianapolis a Estorilu. Nebylo ovšem také pochyb, že na Asparovu Aprilii mu stále chyběly potřebné desetiny. To bylo očividné, protože převaha trojice Smith-Terol-Simon byla skutečně famózní. Tým Bancaja přišel o své výsadní postavení právě v závodech, kdy dominoval Espargaro a ojediněle také Iannone.
Odchodem Simona do „dvojek“ se částečně tato dominance zredukovala, ale stejně byl Espargaro i v roce 2010 silným konkurentem v poli. Daleko silnějším byl ovšem Marc Marquez v RedBullu se kterým se v prognózách příliš nepočítalo. Do posledního závodu ve Valencii už se soupeřilo jen mezi Terolem a Marquezem. Espargaro skončil celkově těsně třetí. Zvítězil třikrát, přičemž vstup do MS měl vůbec nejlepší ze všech. Po sedmém závodě MS v Katalánsku měl za sebou šňůru vyrovnaných výsledků. Závěr sezóny byl opravdu dramatický.
V roce 2011 se mu přechod do Moto2 nevydařil. Na více méně experimentálním šasí FTR, se kterým jezdil na solidní úrovni pouze on a Rabat s Corsim, neměl mnoho nadějí. Celkově to bylo rozporuplné období s druhým místem v Indianapolis a s katastrofální prostřední částí sezóny, kdy se hledalo správné nastavení. Pol se ve „dvojkách“ potkal se svým starším bratrem a skončil hned za ním v celkové klasifikaci jako třináctý. Aleix přitom v kariéře prošel odlišným vývojem a v prostřední třídě zakotvil po dvou neúspěšných letech v MotoGP. A jejich kariéry se najednou začaly proměňovat ve prospěch mladšího Pola.
To bylo markantní zejména v roce 2012. Zatímco se Aleix trápil v nejvyšší třídě, Pol živil dlouho naději na titul s Kalexem v Moto2. Stefan Bradl na motocyklu téže konstrukce vyhrál titul a ihned odešel k Cecchinellovi do nejvyšší třídy. Espargaro přišel k Ponsovi a nečekal se nějaký útok na nejvyšší příčky. Zvlášť když síla Kalexu měla být v rukách Kiefer Racing nebo ambiciózního MarcVDS. Pol se ale nezalekl konkurence ani prognóz a tým Pons 40 HP Tuenti ukázal sílu hned v úvodu v Kataru, kde dojel Pol třetí (kolega Rabat čtvrtý) s minimální ztrátou na favorizovaného Marqueze. V následujícím závodě už Espargaro zvítězil, dlouho však vedl Luthi. Stejný scénář se opakoval v Estorilu, jen s tím rozdílem, že Marquez už měl značnou převahu nad soupeři a dokázal toho snadno využít. V Británii částečně dohnal předešlé výpadky a srovnal se téměř bodově s Marquezem. Pak ovšem víceméně kraloval jezdec Repsolu a to i v případech, kdy to bylo velice těsné (viz.Brno, Motegi). Pol nevyužil šanci v deštivém Sepangu, kde Marquez nedokončil závod. Nepomohlo mu ani zdrcující vítězství v Austrálii. Právě zde přišel vlastně o titul. Pro rok 2013 má znovu nachystán podvozek Kalex a bude patřit po bok Rabata k největším španělským nadějím. Na závěrečném ceremoniálu ve Valencii dostal ještě v závěru předešlého roku ocenění Michael Metraux Trophy pro jezdce, který předváděl nejlepší výkony vzhledem ke stroji, věku a předchozím výsledkům v MS. Je to logické vyustění jeho snahy, kdy zejména v závěru roku jezdil ve vrcholné formě (čtyři pole-position v řadě, třikrát nejrychlejší kolo závodu a dvě vítězství).
Datum a místo narození: 10.06.1991
Místo narození: Granollers, Barcelona (Španělsko)
Výška: 173 cm
Váha: 60 kg

Kariéra v číslech:
2006 – mistrovství světa 125ccm - 20.místo (19 bodů) Derbi
2007 – mistrovství světa 125ccm - 9.místo (110 bodů) Aprilia
2008 – mistrovství světa 125ccm - 9.místo (124 bodů) Derbi
2009 – mistrovství světa 125ccm - 4.místo (174 bodů) Derbi
2010 – mistrovství světa 125ccm - 3.místo (281 bodů) Derbi
2011 – mistrovství světa Moto2 - 13.místo (75 bodů) FTR
2012 – mistrovství světa Moto2 - 2.místo (268 bodů) Kalex

Fotogalerie 2013

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Fotogalerie 2012

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Fotogalerie 2011

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Fotogalerie 2010

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Fotogalerie 2009

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Fotogalerie 2008

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Fotogalerie 2007

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Fotogalerie 2006

• 
• 
• 
• 
• 
•